Zálesáci,Trappeři 1790 - 1866

Severoameričtí Prérijní indiáni obývali rozlehlé prérie a divoké skalisté hory tisíce let před příchodem Evropanu nejprve Španěle kteří přivedli na Americký kontinent koně a v 18 a 19 století po té usa a v 19 století byl konec svobodného puvodního života Prérijních indiánu a bizonu kdy se usa víc a víc posunovalo na západ stavbou železnice v letech 1863 - 1869 což byl konec tisícihlavých stád Bizonu a počátek konce divokých indiánu.Ale jako první pronikali do divočiny západu severní Ameriky a divokých Skalistých hor,Rocky Mountains, už koncem 18 a začátkem 19 století divocí lovci Bobru,medvědu,kladeči pastí a obchodovali s puvodními Prérijními indiány a vlastně to byli cestovatelé,hledači cest kteří objevili Americký divoký západ pro kolonizaci a těmto drsným horským mužum se říkalo zálesáci,Trappeři-kladeči pastí-,Mountains Mans mezi slavné patřili John Fremont, Davy Crockett,Jeremiah Johnson,Kit Carson a Jim Bridger který objevil v roce 1824 Velké Solné jezero,v Utahu v roce 1825 Jižní prusmyk skalistých hor v roce 1830 Yellowstonské jezero ve skalistých horách Wyomingu a v roce 1843 založil nejprve Trapperskou obchodní stanici a po té vojenskou pevnost Americké armády Fort Bridger na hranicích Utahu a Wyomingu ve skalistých horách. Tak o těchto drsných horalech kteří otevřeli Západ bude řeč. Psal se rok 1800 a tehdy Americkou vládou byli pověřeni dva cestovatelé Lewis a Clark aby se vydali na velkou výzkumnou výpravu od řeky Mississippi až k pobřeží Pacifiku Tichého oceánu za učelem otevření divokého západu pro kolonizaci.Výprava trvala čtyři roky a uspěšně. Na západ začali odcházet osamělí lovci kožešin a obchodníci v jedné osobě kteří v divočině Skalistých hor kam se před nimi žádný běloch nedostal lovili kožešinovou zvěř,RosomákyBobry,Medvědy,vlky a Bizony,obchodovali s kužemi a také s Indiány k tomu učelu zakládali obchodní stanice. Tito lidé odcházeli do divočiny západu protože byli někteří unavení civilizací východu a chtěli začít žít v přírodě a už se nevrátit do civilizace ale mezi Trappery byli i tací kteří chtěli naopak zbohatnout na kužích Bobru,medvědu,vlku a obchodováním s indiány a po té se vrátit na východ a užívat si bohatství. Divocí zálesáci ve skalistých horách se zcela sžili s divokou přírodou začali si po vzoru indiánu šít oděvy z přírodního materiálu z Jeleních,Bizoních kuží obleky a kalhoty s třásněmi,hunaté kožichy z medvědích,bizoních kuží na zimu a pochvy na nože a sekerky,futrály na pušky z kuží a srstí vlku,lišek a Rosomáku kožešinové čepice a beranice s Bobřími,Mývalími ocasy a nebo si přivazovali k svým širokým kloboukum Liščí,Vlčí,Mývalí ocasy a jako obuv indiánské mokasíny či vysoké boty z kuží a kožešin Medvědu a v zimě sněžnice.Zálesáci Trappeři se živili vším co ulovili a divokou zvěř také chytali do kovových pastí nebo si ochočili mládata vlku a Medvědu které pak měli jako svá domácí zvířata a dávali si po vzoru indiánu i zvířecí jména jako Medvědí Jack,Rosomák Charlie a tak.... a v jídelníčku Zálesáku byli také ruzné kořínky,bylinky,a léčivé rostliny které se naučili poznávat a používat od puvodních indiánu a ryby z řek a potoku Lososi a Pstruzi které lovili po vzoru indiánu lukem a šípy,nebo je chytali bleskově holýma rukama i v zimě v mrazivé vodě brrrr a pak rybí maso nasolovali a sušili nebo hned po upečení jedli. Obydlí zálesáku a Trapperu si stavěli roubené sruby,chatrče či po vzoru indiánu Teepee a často žili přímo v indiánských vesnicích,osadách.Divocí Trappeři a zálesáci v divočině skalistých hor uplně kašlali na nějakou upravu vlasu a vousu a nechávali si rust strašně dlouhé vlasy vousy takže mocné plnvousy a vlasy jim sahali málem po zem a do pul těla a přes zarostlé porosty fousu jim nebylo ani vidět do huby takže i divoký medvěd v lese si zálesáka lehko popletl s kamarádem,jenže to mohlo být pro trappera poslední setkání v životě a když se bránil medvědovi střelbou z pušky a hned ho první ranou nezasáhl tak medvěda Gryzzly nic tak nerozzuří jako když je raněný a zálesáka roztrhal,rozsápal na kusy. Obchodování zálesáku s indiány vypadalo tak že zálesáci přijeli do indiánské vesnice na place před Teepee náčelníka nebo šamana rozprostřeli své zboží přivedli koně ty na kterých přijeli ale i na obchodování divoké Mustangy,láhve Whysky,kovové nože,deky,pušky,zrcátka pytle kávy indiáni si to rozebrali a jako výměnny obchod nbízeli bílým zálesákum,Bizoní kuže,indiánské deky,nože s tomahawky,dýmky,koně a indiánské mladé holky a po té zálesáci pár dní zustali hosté v indiánské vesnici a pak se vrátili do svých srubu a chatrčí a za pár dní na oplátku přijeli obchodovat indiáni a na návštěvu do srubu zálesáku a trapperu. V 40 A 50 letech 19 století vznikali obchodní stanice Trapperu a zálesáku ve skalistých horách nejznámější Fort Laramie,Fort Bridger a další.... což byli i pevnosti Americké armády a odpočinková utočiště vystěhovaleckých kolon co šli na západ. Indiáni co obchodovali v Trapperských osadách,stanicích byli pak zdegenerovaní bílou civilizací a opíjeli se pořád kořalkou ohnivou vodou čímž začal jejich upadek.Ale divocí indiáni nezkažení pálenkou se tomu bránili. Divocí Trappeři a zálesáci se často scházeli ve svých osadách na takzvaných setkání,,Rendes vous,, kde soutěžili ve střelbě z pušek,vrháním nožu či seker ,ožírali se whyskou,karbanili v Saloonech sem tam se porvali i noži obchodovali mezi sebou či s indiány kteří také přijeli na setkání a pak se vraceli zas do okolních divokých skalistých hor a pro svou dobrou znalost divočiny západu a přírody si je najímali kolony vystěhovalcu na západ jako pruvodce a v 60 a 70 letech jako lovce Bizonu či hledače schudných cest pro stavbu železnice  a armáda jako zvědy a stopaře ve válkách proti prérijním indiánum,protože Zálesáci je dobře znali a vyznali se v jejich bojových metodách,pastích a léčkách. Zálesáci a Trappeři byli první kdo otevřeli usa expanzi na divoký západ oni sami žili s indiány v přátelství ale další Američané už indiány bezcitně genocidami vyhlazovali,kořistili,a dobívali západ severní Ameriky. Období dějin Ameriky Trapperu a zálesáku bylo 1790 - 1866.