Masakr u Sand Creek 1864

Šajenové /Čejeni/ nejznámější a nejslavnější národ puvodních Severoamerických prérijních Indiánu.Jejich uzemí kdysy byl středozápad Usa Kansas,Nebraska,Wyoming,Colorado,.Šajeni byli jako spousta ostatních Indiánských kmenu prérií západu severní Ameriky Arapahové,Komanči,Siouxové kočovníci a lovci Bizonu.Tisíce let před příchodem bělochu žili puvodní Američtí Indiáni svým krásným divokým přírodním životem ve víře v duchy stromu,hor a spjati s přírodou a zcela závislí na Bizonech které lovili a byli na nich životně závislí z kuží a srstí si vyráběli plachty na Tee pee , pokrývky na spaní , oděvy , tlumoky , pochvy na nože a Tomahawky a toulce na šípy Pemikan k jídlu což byli smíchané Bizoní střeva s bylinkami.Ale Prérijní Indiáni lovili Bizony šetrně jen tolik kolik potřebovali k nutnému přežití.V 17 století přišli do Severní Ameriky z Mexika první Evropané Španělé kteří sebou přivedli koně a Indiáni je začali chytat , krotit a domestikovat a koně jim usnadnili lovy na Bizony.V 18 a na počátku 19 století z  civilizovaného východu Usa začali přicházet do divočiny západu divocí horští muži Trappeři /Kladeči pastí/,zálesáci kteří se vykašlali na civilizaci a chtěli žít v přírodě a obchodovat s Indiány a lovit kožešinovou zvěř.Po Americko Mexické válce 1836 - 1848 bylo v Kalifornií na západním pobřeží objeveno zlato a v letech 1849 - 1855 byla první velká Americká zlatá horečka a později v letech 1859 - 1877 další Americké zlaté horečky v Nevadě a Coloradu.Amerika se stále víc sunula na západ což byl počátek smutného konce Prérijních Indiánu a Bizonu.V letech 1863 - 1869 se stavěla napříč Americkým kontinentem transAmerická železnice což byl hořký konec Indiánu a Bizonu.Na východě Usa byla v letech 1861 - 1865 krvavá občanská válka Sever Proti Jihu za zrušení Jižanského otrokářství a svobodu Černých Afroameričanu.V Coloradu v roce 1859 vypukla zlatá horečka když na Cherry Creek a v horách Pikes Pike byli objeveny veliké naleziště zlata z východu i ze západního pobřeží se do hor Colorada hrnulo stále víc a víc prospektoru,zlatokopu ,dobrodruhu , obchodníku vznikli první zlatokopecká města a tábory , Auraria /Denver/Colorado Springs , Aspen kde byli většinou hlavně , krámky pro zlatokopy , nevěstince ,zakouřené Saloony kde se karbanilo , chlastalo a drsní chlapi se co chvíli kvuli něčemu porvali pobodali noži a nebo po sobě stříleli z Coltu.Všude tam řádili tlupy banditu a zákon skoro žádný nebyl.Indiáni kmenu Arapaho a Šajeni si nenechali líbit Americkou zlatou horečku a v letech 1860 - 1864 Šajeni přepadávali zlaté doly , Claimy prospektoru a města,tábory a Americká armáda začala vést vyhlazovací válku proti Arapahum a Čejenum zlatokopové si zakládali dobrovolnické oddíly.V roce 1864 přišel do Denveru na vládní rozkaz usa s regimentem Americké armády Plukovník John Chivington který byl zárověn i polní Baptistický kazatel a měl v širokém dalekém okolí vyhubit Šajeny /Čejeny/ a chránit před nimi zlaté doly a tábory Prospektoru.Plk.J.CHivington v prosinci roku 1864 se svým regimentem byvakoval v Denveru a chystal se zničit vesnici Šajenu u Sand Creek verboval žoldnéře a civilní obyvatestvo Denveru hlavně drsný pistolníky , zabíjáky nejhoršího ražení a nebezpečné kriminální živly za které zaplatil kauci za propuštění z vězení místnímu Šerifovi.10.12.roku 1864 z Denveru vyjíždí regiment Plk.J.Chvingtona posílený o drsné žoldnéře a civilní dobrovolnický oddíl k Šajenské vesnici u Sand Creek.Chivington okolo Indiánské vesnice rozestaví své dělostřelecké jednotky a oddíly pěších střelcu Vesnice Šajenu nemá ani tušení že se blíží zničující utok Americké armády jen koně jsou neklidní a divoce ržají a psi vrčí a štěkají.Dělostřelectvo Americké armády spustí palbu z děl a kanonu na Indiánskou vesnici vše kam dostřelí rozmetají a Plk.Chivington dáva rozkaz k utoku a jeho jezdectvo a pěší oddíly se dávají do utoku na vesnici Šajenu Americká kavalérie a pěchota křižuje vesnicí zapalují a boří Teepee odvážní Šajenští bojovníci se davají do boje ale jsou za chvíli všichni mrtvý rozsekaní šavlemi a rozstřílení projektily pušek a revolveru a rozdupaní konmi Americké armády.Americká armáda zabijí nejen muže ale i staré , ženy , dívky ,děti , miminka ale i koně a psy.Některé Indiánské ženy a děti a staří chtěji prchat z vesnice ale dobrovolnické oddíly na ně spustí zničující palby z pušek a dělostřelectvo z kanonu.k večeru 10.12.1864 je vesnice Šajenu u Sand Creek uplně totálně srovnaná se zemí zbořené spálené Teepee a po zemi se válí stovky mrtvých zabitých Indiánu kmene Šajenu mrtví koně a psy všude plno krve , vyhřezlé vnitřnosti rozsekaní šavlemi rozpáraní bajonety rozstřílení na cucky a vše rozmetané palbou z děl a kanonu.Američtí vojáci a žoldnéři , dobrovolnický oddíl prochází zničenou Šajenskou vesnicí doráží poslední raněné indiány a ožírají se Whisky a pár vojáku najde zbyteček prchajích Indiánu matky s malými dětmi a jen tak z legrace si cvičí na nich střelbu hned je nezabijí střílí pod nohy a pak spustí na Indiánské ženy a jejich děti z pušek smrtonosnou palbu.Večer 10.12.roku 1864 Plk.J.Chivington dává svému regimentu a dobrovolnické Denverské jednotce rozkaz k odchodu.Vesnice Šajenu u Sand Creek je zničená , spálené vyhořelé Teepee k nebi stoupá dým.Všude jezera krve vyhřezlé vnitřnosti a mrtví muži,ženy,děti,starci,dívky koně a psy kmene Šajenu rozpáraní bajonety , rozsekaní šavlemi , rozstřílení a vše rozmetané palbou z děl a kanonua brzy začnou hodovat , Vlci a hejna Krkavcu.Chivingtonuv regiment,dobrovolnický oddíl se vítězoslavně vrací do Denveru .Ještě v roce 1864 propírá Americký východní i západní tisk Masakr Americké armády proti Šajenum u Sand Creek kritizuje přehnanou brutalitu regimentu Plk.J.Chivingtona ale zároven je Sand Creek považováno za hrdinství Americké armády nad nepodajnými divochy a Chivington je pro strašnou brutalitu roku 1867 zbaven vládou Usa hodnosti Plukovníka a vrátí se k povolání vojenského Polního kazatele.Bitva ,,Masakr,,u Sand Creek v roce 1864 byl nejhorší nejstrašnější masakr Americké armády proti puvodním Americkým Indiánum v dějinách Usa.Náčelník Šajenu Black Cattle ,Černý kotel s pár indiány Masakr u Sand Creek v roce 1864 jediny přežil a zemřel v Bitvě s Americkým jezdectvem 7 Kavalérie roku 1868 v bitvě u Washity.Je strašlivé a hrozné jak v 19 století Amerika vyhlazovacími Genocidami uplně zničila krásné puvodní Americké divoké Indiány a zdegenerovala v nehostiných rezervacích.Období dějin Ameriky ,Divoký západ,v druhé polovině 19 století je sice zrození dnešní Ameriky ale je strašná hanba a  zárověn ostuda Usa že zničila puvodní Indiány to je neomluvitelné.