Bitva u Little Big Horn 1876

Severoameričtí prérijní indiáni se dostali na americký kontinent v pravěku v době ledové z Asie přes Beringovu úžinu. Některé kmeny se usadili na Aljašce a v Kanadě, ale nejvíc na území dnešní USA. Tehdy tam byla divoká nedotčená příroda, rozlehlé travnaté pláně, prérie, kde se pásli tisícihlavá stáda bizonů, hluboké lesy, jezera, Skalisté hory a na jihu země pouště, polopouště a jihovýchod delta Missisipi, močály a bažiny. Ale je řeč o západních préríjních indiánech, kteří se živili lovem bizonů. Z jejich kůží vyráběli vše pro svou potřebu, oděvy, plachty na svá tee pee, z kostí zbraně, ozdoby a maso k jídlu. Koncem středověku objevil nový svět ameriku Kolumbus a tím pomalu začal úpadek indiánů, po 17.- 18. století, kdy se Evropani dostali i do severní Ameriky i s africkými otroky. V 19. století začal úpadek i severoamerických indiánu. Nejprve do západní divočiny odcházeli osamocení zálesáci,kteří žili s indiáni přátelsky obchodovali s nimi lovili bobry a medvědy. ale v polovině 19. stolet,í kdy USA získalo jihozápad, dnešní Texas Arizonu, New Mexiko, Colorado, Nevadu a Kalifornii, kde vypukla zlatá horečka.Další zlaté horečky vypukli v Coloradu a Nevadě v letech 1856-7. Přes západní divočinu se hrnulo tisíce Američanu v krytých vozech, kteří už chtěli jen kořistit a zabírat indiánskou zem. V letech 1861-1865 proběhla na východě sev. Ameriky krvavá občanská válka sever proti jihu.Kterou skončilo na jihovýchodě usa otrokářství a rebelující konfederační jih byl nuceně připojen k usa. Po válce se o mnoho víc východ sunul na západ stavbou transkontinentální železnice a to byl začátek totálního konce prérijních indiánu a bizonů. Železniční společnost si najímala lovce na zabíjení bizonů. William Cody, James Hickok,Wiatt Earp a další. a armáda začala vést vyhlazovací války proti prérijním indiánům. V roce 1868 v západní pevnosti Amer.armády Fort Laramie byla podepsána s náčelníky kmenů Arapahu, Čejenu a Siouxu smlouva o nedostupnosti bělochy jejich posvátných Černých hor v jižní Dakotě. Jenže tahle smlouva byla záhy zničena. Ještě v roce 1868 v teritoriu Oklahoma na uzemí indiánské rezervace Čejenu a Arapahu u řeky Washita River došlo k bitvě. Proti indiánum byla vyslána Americká armáda,bylo studené prosincové ráno a na spící indiánskou vesnici zautočila jednotka 7 kavalérie plk.G.A.Custera za hlaholu plukovní kapely 7 Cavallary která vyhrávala Irskou lidovou hospodskou odrhovačku Garry Owen protože v Custerově 7 kavalerií bylo hodně přistěhovalcu z Irska.7cavallary G.A.Custera uplně zmasakrovala celou indiánskou vesnici a vypálila ji , někteří indiáni se snažili uprchnout do blízké řeky a do lesu okolo vesnice ale Custerovi vojáci je bud zabili nebo chytli a věšeli . Po masakru bylo pár indiánek co přežili v zajetí,a plk.Custer dal rozkaz pozabíjet postřílet všechny indiánské koně a psy. Spolu s 7 kavalérií plk.Custera zautočila na indiánskou rezervaci u Washity jízdní kavalérie Majora J.T.Elliota ale jeho jednotka byla Čejeny a Arapahy zničena.V roce 1874 bylo v Černých horách objeveno zlato a Ameriku zasáhla další předposlední zlatá horečka do divokých Černých hor,Black mountains se táhlo spousty Zlatokopu,dobrodruhu / nejznámější James Hickok Wild Bill/,obchodníku,lehkých holek a vznikli Zlatokopecké města a osady jako Deadwood což bylo peklo na zemi krom krámku se vším potřebným pro zlatokopy bordely,nevěstince , zahulené Saloony kde se karbanilo chlastalo a střílelo ale Black Mountains byli vládou usa přiděleny indiánum a zlatá horečka tam byla oficiálně ilegální ale i legální díky porušováním slibu indiánum Americkou vládou. Ale indiáni to považovali za zradu a vše se blížilo k nevyhnutelnému střetu původních obyvatel prérií a Americké armády. V roce 1876  tisíce národu kmenů Arapahu, Čejenu a Siouxu (těch co ještě žili svobodně, ale i z rezervaci) táhlo na hornaté uzemí Malý Velký Roh (Little Big Horn) na hranicích Wyomingu a Montany. Jednotky jízdních kavalérií americké armády tam udělalo velké tažení na potlačení indiánského povstání,prý jednotky Americké kavalérie v pevnosti Fort Lincoln nechali své šavle a tehdy populární v Americké armádě Gattlinovy děla / což byl předchudce kulometu/ a jediné zbraně do Bitvy u Little big hornu měli Američtí vojáci kavalérie pušky a revolvery . 7.6 1876  Začala bitva, Americkým jednotkám veleli,Generál Crook,poručík Gibbon, poručík Reno, seržant Bentten,cpt.Keogh a sedmé kavalérií plukovník George a Custer. Na indiánské straně veleli Sedící býk , Déšť ve tváři,Splašený kun , Psí ocas,Žluč,Malý velký muž. Ač byli jednotky Americké armády vyzbrojeny mnohem lépe než indiáni, tak Čejeni, Arapahové a Siouxové znali mnohem lépe terén a bojovou strategií,a od Trapperu a zálesáku s kterými občas obchodovali měli pušky s kterými uměli indiánští bojovníci velmi dobře zacházet, tak měli hned ze začátku bitvy navrch. Úplně rozdrtili jednotky,Cpt Ceogha,Crooka,Gibbona, por. Rena a sgt. Benttena. Zbývající jednotka 7. kavalerie plk. Custera měla počkat na posilu jednotky sgt. Benttena, ale Custer vyslal svého kurýra aby doručil vzkaz Benttenovi, že už jde sám do útoku,. Ovšem to už zbyl z Benttenovi jednotky prach a popel a kurýr už se živý nevrátil. Plk. Custer před svým útokem rozpustil své indiánské a bílé stopaře Mitche Bowyera a Charlie Raynoldse kteří ho varovali, aby se jeho samotná jednotka nepouštěla do sebevražedného útoku čímž se Custerovi zvědové zachránili své životy před hroznou drtivou porážkou 7 kavalérie. Custer byl tvrdohlavej samolibej frajírek a chtěl sám pro sebe získat vojenskou slávu a kandidovat na Amerického prezidenta a tak tedy i přes varování svých zvědu/stopařu se svou 7. kavalérií zaútočil na indiánské ležení. Za chvíli většina jednotky 7. kavalérie byla pobita a zbytek jednotky i s plk. Custerem a svými mrtvými koňmi se shromáždilo k zoufalé obraně na Malém pahorku. Tisíce a tisíce indiánů na koních objíždělo a ostřelovalo tento pahorek. Američtí Vojáci z posledních nábojů opětovali palbu. Padali mrtví k zemi. Jediný kdo stále odolával z posledních sil byl velitel jednotky plk. Custer a ten za chvíli padl mrtev. Sedící býk, který z dáli bitvu pozoroval, volal duchy na pomoc. V bitvě a po bitvě se na pláních Malého velkého rohu válelo tisíce Amerických vojáků a jejich koní,indiáni je většinou zohavili a svlékali z nich uniformy a vystroj jen mrtvolu  velitele 7 kavalérie plk.G.A.Custera nechali bez zohavení kvuli jeho sice skráceným ale dlouhým vlasum pro které byl indiány zvaný Jitřní hvězda jen mu uřízli jeho krásný pěstěný zlatavý knír.  Národy Čejenů, Arapahů a Siouxů slavili své první, ale žel i poslední vítězství nad Americkou civilizací.

PS: Na místě bitvy na pláních Little Big Horn byl v pozdějších letech ve  20 století  postaven památník této bitvy, která se udála 7.6. 1876.Válečníci Čejenu Déšt ve tváři a Splašený kun zemřeli v pevnosti Am.armády Fort Robinson v Nebrasce v roce 1877 a Šaman-válečník Siouxu Sedící Býk po bitvě u Little big horn odešel se svým kmenem přes hranice usa do Kanady/Kanadě Siouxové říkali Babiččina země podle obrázku Tehdejší Anglické královny Viktorie která jim připomínala Babičku a Kanada byla Britské Anglické impérium, kde se usadili v divokých horách ,kopcích předhuří Kanadských skalistých hor v Britské Kolumbií a roku 1883 se vrátili zpět přes hranice do usa . Sedící Býk / Sitting bull / zemřel v roce 1891 v rezervaci Wounded Knee v Jižní Dakotě při indiánském rituálním tanci duchu kde Americká armáda spáchala strašný masakr.  Ps v roce 1973 v Jižní Dakotě v památné indiánské rezervaci Wounded knee bylo povstání indiánu kmene Sioux a Arapahu proti vládě usa,a v roce 1981 tlupa pěti indiánu kmene Cherokí ve státě Oklahoma v městě Tulsa,vedla uplně poslední zoufalý marný boj,proti Americké vládě obsadili malý kostelík uzavřeli se uvnitř za chvíli kostel obsadili jednotky Fbi a místní Šerif se svými zástupci a po pěti minutách to zoufalí indiáni kmene Cherokí vzdali,protože jim došli plechovky piva které ukradli při přepadu,obchodu.Vyšli z kostela a hned byli zatčeni a za výtržnosti,zdemolování auta starosty města Tulsa,přepadu obchudku strávili několik let v Americkém federálním vězení.To byl v dějinách Ameriky uplně poslední,zbytečný,zoufalý boj puvodních Amerických indiánu proti vládnímu systému usa který je zničil,zdegeneroval ve špinavých rezervacích.Usa by se mělo stydět a hanbit,za to že zničili puvodní indiány a ukradli jim zemi fuj....                                                                                                                                        Ps traduje se že bitvu u Little big horn roku 1876 přežil jen jediný kun jezdectva Americké armády,který pak po celý zbytek života dožil v pevnosti Fort Levanworth v Kansasu a měl svou samostanou stáj a už nikdy nebyl zapojen do žádné vojenské akce Americké armády a byl miláček pevnosti.