Kalifornská zlatá horečka 1849 - 1855

Kalifornie stát usa na západním pobřeží severní Ameriky s velkými městy jako Los Angeles,San Diego a San Francisco což je i velký přístav na pobřeží tichého oceánu kde koncem 60 let začala vznikla generace květinových dětí Hippies kteří se vykašlali na komerční konzumní zpusob života Ameriky i vládní systém a začali hledat pravé životní hodnoty a návrat do luna přírody a zpusobu života puvodních obyvatel země Indiánu,Hippies skončilo v polovině 70 let a Kalifornie vždy byla je státem usa kam se stahovali lidé kteří se aspon trochu chtěli osvobodit z kleští konzumu,tuláci,undergroundový umělci a básníci,Hippies,motorkáři a v 1 polovině 19 století zlatokopové,trappeři a vystěhovalci z východu kteří osídlovali divoký západ a v Kalifornií hledali nový život. Vletech 1837 - 1848 proběhla Americko Mexická válka která pro usa skončila vítězně a Spojené státy Americké pro sebe získali Jihozápad severní Ameriky Texas,New Mexiko,Arizona,Colorado,Utah,Nevadu a Kaliforníí a přes uzemí indiánských kmenu , Komanču,Navahu,Apaču,Arapahu,Čejenu začali pronikat Američané čímž začal pomalý ale jistý konec svobodného života puvodních Indiánu. V roce 1848 v Kalifornských horách Sierra Nevada uprostřed divokých hor založil John Suttler svou pilu,což byla i obchodní stanice trapperu zálesáku kteří zde obchodovali s indiány s názvem Tacoma,později město Sacramento. Pila dobře prosperovala ale bohužel ne na dlouho,uředník a správce James Marshall na Suttlerově pile 24.7. v roce 1848 objevil náhodou v potoce několik zrnek blištivého zlata a hned to oznámil majiteli pily Johnu Suttlerovi začali zkušebně rýžovat a kopat v okolních horách a Suttlerovi lidé našli obrovská naleziště zlata. John Suttler zakázal svým zaměstancum a hlavně správci Jamesi Marshallovi cokoli komukoliv se zmínit o nálezech zlata v okolí jeho pily protože se bál že to zničí a zrujnuje jeho pilu. James Mrshall se jednou večer v místním Saloonu strašně opil kořalkou a na celý lokál vyřvával o nálezu zlata což slyšeli osadníci,vystěhovalci kteří se tady zastavili pro odpočinek a doplnění zásob na další cestu na jih do San Francisca a tím začala Kalifornská zlatá horečka.V roce 1849 se po velkých přístavech západního pobřeží Los Angeles,San Francisco,Portland začali šmahem rozšiřovat zprávy o velkých nálezech zlata v horách Severní Kalifornie v okolí Suttlerovy pily a velké parolodě a plachetnice které pluli okolo celého Jihoamerického kontinentu Misu Horn ,,tehdy ještě neexistoval Panamský pruplav,, do velkých přístavu východního pobřeží usa jako New Orleans,New York,Boston kde se okamžitě začali šířit zprávy o velkých nálezech zlata v Kalifornií. Tisíce lidí opouštěli své rodiny,přátelé,blízké a odcházeli s kolonami vystěhovalcu nebo sami jen s koněm přes prérie a skalisté hory na západ do Kalifornských hor což bylo dost nebezpečné puvodní prérijní indiáni věděli že je to začátek konce jejich svobody přepadali kolony vystěhovalcu a osamělé dobrodruhy kteří cestovali za zlatem do Kalifornie.Další zpusob cesty do Kalifornie byl lodí do Puerto Chargés na východním pobřeží Panamy a přes budoucí Panamskou šíji kde byli neprostupné deštné pralesy,močály,bažiny plné krokodýlu,jedovatých hadu,pavouku malárie a žluté zimnice až do přístavu na západním pobřeží Panamy Puerto Ramos a odtud opět lodní dopravou do San Francisca které se stalo výchozím místem dobrodruhu,zlatokopu kteří táhli do hor Severní Kalifornie. A třetí možnost byla obeplout celý Jihoamerický kontinent.O nálezech zlata v Americe v Kalifornií se v letech 1849 - 1850 začalo vědět i za oceánem v Asií v Číně kde mnoho chudých lidí se začalo ve velkých Čínských Přístavech jako Schanghaj a další nalodovat na velké lodě plující do Ameriky do San Francisca kde chteli zbohatnout a zprávy o zlatě v Kalifornií se šířili i po Evropě nejvíc ohlasu o Kalifornském zlatě byli ve Francií která se ještě vzpamatovávala z bídy a nouze po prohraných Napoleonských válkách porážkou u Watterloo v roce 1815 a po Revoluci v roce 1848 chtěla Francie zbohatnout na Americkém zlatě a proto z Francouských přístavu jako La Havre,Marsselie a další se se nalodovalo spousty lidí,zoufalcu na parolodě a plachetnice a odplouvali do Ameriky jako dobrodruh Markýz Charles de Pindray d Ambelle Pařížská Barová tanečnice puvodem Španělka Lola Montésová která tehdy tančila i ve Vídni v tehdejším mocném Rakouskuuhersku a byla tajnou milenkou Německého císaře. A Jean Nadaur který byl blízký přítel spisovatele Julese Verna a další. San Francisco dříve Španělsky Yerba Bueno se stalo výchozím střediskem cesty za zlatem na sever do hor Sierra Nevada v přístavu se tlačilo tisíce lodí,plachetnic,parolodí z celého světa a lidí všech národu které omámila Americká zlatá horečka plno,nevěstincu,bordelu,Saloonu kde se karbanilo,sváděli lehké holky a drsní chlapi se co chvíli kvuli něčemu porvali pobodali noži a stříleli po sobě z coltu a plno krámku kde se prodávalo zlatokopum vše potřebné na cestu nahoru do hor a také zde prosperoval rodák ze Švýcarska Lewi Strauss který je vynálezcem jeansu,riflového oblečení a v San Franciscu měl svou velkovýrobnu riflového oděvu což velmi ocenili právě zlatokopové jako pracovní oděvy. Říčními parníky a volskými spřeženími to trvalo do hor severní Kalifornie několik týdnu,měsícu všude se zakádali zlatokopecká města,osady,přístavy jako Bodie,Hanktown a počínající Sacramento a další v řekách,potocích se začalo rýžovat a v horách kopat. Zarostlí zlatokopové od rána do večera každý den týdny a týdny v divokých horách ryžovali v potocích,řekách a dolovali ve štolách zlato někteří měli po drsné namáhavé práci štěstí ale ti pak své nálezy v zlatokopeckých osadách ,městečkách v Saloonech propíjeli v kořalkách,hazardní karbaníci a podvodní hráči je obehrávali o všechno zlato v kartách,kostkách,ruletách.Lehké holky a děvky z nevětincu si nechávali za své služby zlatokopum platit jejich nálezy zarostli zlatokopkopové celý štastní že si užívaji s holkama jim dávali všechno zlato co za týdny a měsíce namáhavě kopali a rýžovali v okolních horách a nebo je o zlato obírali drsní lupiči a nakonec je zabíjeli a zlatokopové kteří přišli o všechno zase další nekonečné týdny a měsíce v horách rýžovali a kopali . Už cesty zlatokopu kteří na koních cestovali ze svých Claimu do osad a zlatokopeckých městeček utrácet své nálezy byli pro ně nebezpečné nájezdy puvodních indiánu i když ti zájem o zlato neměli ale zlatá horečka do hor Kalifornie kromě udřených zlatokopu lákala také desperáty,bandity a lupiče nejhoršího ražení jako Joaqiun Murrieta, John Hart a další kteří přepadali,loupili a masakrovali zlatokopecké tábory, samoty na cestách dostavníky a výpravy zlatokopu se svými nálezy do zlatokopeckých městeček. Mezi zlatokopy začali vznikat  i jednotky Strážcu zákona,zvaní Vygilanti kteří začali vést tvrdé války proti banditrum a desperátum kteří loupili a přepadali zlatokopy ovšem Vygilanti se verbovali sami z nejhorších lumpu a lotru kteří nikdy neměli daleko okrást oloupit,zabít nějakého zlatokopa byli to drsní zabíječi a zákon byl opravdu tvrdý za loupež zlata či kradení koní se bez soudu věšelo když nebyla po ruce šibenice tak na nějakém stromě. Kalifornská zlatá horečka byl ovšem hlavně konec puvodních Indiánu Kalifornie kteří se jmenovali Modokové. Zlatokopové mnohdy i obchodovali s Modoky stejně jako Trappeři ale také znásilnovali indiánské ženy a dívky a nebo stříleli na potkání indiány a po té skalpovali,indiáni co chvíli masakrovali Zlatokopecké tábory,osady a městečka a Americká armáda vedla krutou vyhlazovací válku proti Kalifornským puvodním indiánum kmene Modoko během zlaté horečky v Kalifornií byl kmen Modoku uplně vyhlazen a ti kteří přežili tak ty si je zlatokopové stejně jako Čínany najímali na otrockou práci ve svých dolech,Američané Čínské přistěhovalce nenáviděli terorizovali je a zotročovali v práci v zlatých dolech. Těch kteří zbohatli na Kalifornské zlaté horečce v letrech 1849 - 1855 bylo opravdu málo někteří nic nevydolovali,nevyrížovali zemřeli v horách roztrháni Vlky,medvědy nebo je zabili indiáni či jejich společníci kteří neměli tolik štěstí a záviděli či bandité a ti kteří měli štěstí vše prohýřili,karban,rulety,nevěstince a zase neměli nic ale byli tací kteří na v Kalifornií za Zlaté horečky v letech 1849-55 zbohatli jedním z nich byl Samuel Branhamm.  V  Roce 1855 zlatá horečka v Kalifornií v horách Sierra Nevada skončila. Koncem 50,60 a 70 letech 19 století v období Americké války severu proti jihu-osídlování divokého západu válek Americké armády proti prérijním indiánum proběhlo pár dalších zlatých horeček v Nevadě a Coloradu v letech 1857-1877- kde se svými přáteli podleh zlaté  horečce i spisovatel Mark Twain který tam začal literárně tvořit,v letech 1861-67 Sobí zlatá horečka v Kanadské Britské kolumbií ve skalistých horách v  okolí Fraser river,1874-1877 v Černých horách,Black Mountins v Jižní Dakotě a poslední nejznámější zlatá horečka v Severozápadní Kanadě na Aljašce na Klondyku a yukonu v letech 1896-99 1900-1912. Zlatá horečka v Kalifornií v letech 1849 - 1855 byla počátek toho že se Amerika usa stala světovou velmocí a je dodnes.V letech 1863 - 1869 když se přes Ameriku stavěla transkontinentální železnice tak stavba začala ze západního pobřeží z Kalifornského Sacramanta protože Kalifornie zbohatla na Zlaté horečce a na stavbě železnice pracovalo i mnoho Čínských dělníku , z východního pobřeží začala stavba trans Americké železnice až po skončení války Sever Proti Jihu v roce 1865.           Ps Nejvíc z Kalifornské zlaté horečky v letech 1849 - 1855 vytěžil podnikatel ve výrobě oděvu Švýcar Lewi Strauss který zavedl a byl prukopníkem Jeanové,riflové mody nejprve to byl oděv pro zlatokopy ale dnes ve 20 a 21 století jsou Jeany-rifle velkou modou a pěkně se nosí.                                                                                             Ps Stavba Panamského pruplavu v letech 1870 - 1900 a 1901 - 1913 se sice puvodně plánovala Francouzi už v době Kalifornské zlaté horečky v roce 1853 kvuli snadné námořní dopravě Panamou do Pacifiku a pak do San Francisca v Americe ale kvuli nedostatečným finančním prostředkum se ze stavbou Panamského pruplavu začalo až v roce 1870.