Husáři Uherské jezdectvo 1445 - 1917

Šavle byla puvodně sečnou,bodnou zbraní Orientu,Turecko,Arménie,Blízkého východu Indie a Ruska.  V 15,16 století když Osmanští Turci postupně dobívali Východní Evropu Bálkán Bulharsko,Rumunsko,a Uherskou Říši Madarsko a Slovensko,tak v Uhrách dnešním Madarsku začali vznikat Elitní jezdecké jednotky Husáru,Madarsky Huszár , huszárok v množném čísle kteří jako první v Evropských armádách začali jako zbraně používat šavle a lehkou výstroj,protože ve středověku v 15 století a v 16 století v renesanci bylo jezdectvo většinou těžké jezdectvo v železném kovovém brnění a v drátěných košilých a jako zbraní se používali Sekery,Palcáty,Řemdihy a dřevce,kopí či meč který zrovna nebyl lehký v ruce a v bitevní vřavě se s ním ohánět nebylo zrovna lehké.V druhé polovině 15 století 1445 - 1490 vládl v Madarsku v Uhrách král Matyáš Hunyády Korvín který podnikl několik válečných,dobivačných křižáckých tažení na Moravu,Valašsko,Slovensko a také proti Osmanským Turkum kteří si krutě podmanovali a dobívali východní Evropu.Turci používali jako zbraně Šavle - zahnutý meč - Šavle byla oproti meči v boji v bitvě jednoduší lehká v ruce a dali se sní provádět lepší výpady,seky než mečem.Uherský Matyáš Korvín v armádě začal výrobu zahnutých šavlí a vycvičil lehké jezdectvo Huszáry,huszárok. Husaři byli i ochranná stráž Krále Matyáše Korvína.V 16 - 17 - 18 a 19 století byli jízdní jednotky Uherských Husáru vynikající vojenskou silou,nejvíce se Uherští Husáři proslavili v 17 a 18 století v 18 století za panování České a uherské královny Marie Terezie ve válkách s Turky a v Prusko Rakouské válce v letech 1740 - 1748 a pak za panování Josefa II.Utoky jízdy Uherských Husáru byvali divoké,zničující a z nepřátelských armád Turku a Prusu a jiných armád s kterými Habsburská říše tehdy vedla války byl jen prách a popel rozsekaní šavlemi a rozdupaní konmi.Uherští Husaři byli elitní jednotky armády které se verbovali z mladých,šlechticu,Grofu,a synku bohatých měštáku,nejznámější Husárské pluky v 18,19 století byl Préšpurocký Pluk,,Préšpurok dnes Bratislava,, a Témešvárský pluk , Levočský pluk , Šopronský pluk.Výcvik Husáru byl velice náročný umět výborně jezdit na koni,zacházet a bojovat šavlí i v sedle koně,střílet z pistole a z krátké pušky i za jízdy na koni a zacházet s bičem,i když puvodní Madaři,Uhři byli divocí pastevci koní takže jezdit na koních a zacházet s bičem měli v krvi,ale k přijetí do Husárské jednotky také znamenalo hlavně pro dustojníky složit Husárskou zkoušku která se skládala z 7 ukolu 1 zabít v Šarvátce či souboji svého soka o krásnou Dámu a v bitce s  bandou zbojníku  2 vypít na ex tři polní láhve kořalky,pálenky a udržet se v sedle koně 3 pomilovat čtyři ženské a popít s nimi několik lahví kořalky 4 zabít v souboji o krásnou Grofku,komtesu svého soka a pomilovat se s ní 5 ujet na svém koni několik mil 6 výpít pět láhví Tokajského vína a udržet se v sedle koně 7 vrátit se v pořádku se svým koněm i ukořistěným v šarvátce zpět ke svému regimentu . V17, 18, 19 století se Uherští Husáři nejvíce proslavili v bitvách ve válkách s Turky a za Rakouskouherského císařství  byli Husáři elitní jezdeckou jednotkou Rakouskouherské armády a osobní gardou Císaře Františka Josefa 1 který vládl v letech 1848 - 1917.Rakouští a Uherští Husáři se nejvíce proslavili v druhé Prusko Rakouské válce v roce 1866 hlavně v bitvě u Hradce Králové v roce 1866 kde Prusové nad Rakušany vyhráli a v bitvě u Solferína v Itálií v roce 1866. Husárské jízdní jednotky také v armádě v 18 a 19 století používala Francie nejvíce Francouský císař a generál Napoleon Bonaparte ve svých dobivačných taženích a bitvách Evropou.Slavným velitelem Francouských Husáru byl Maršál Joachym Murrat divoký horkokrevný  Gaskonský šlechtic.Napoleonovi Francouští Husáři se nejvíce proslavili v bitvě u Slavkova roku 1805 a v Napoleonově tažení do Egypta v roce 1799 v bitvách s divokými kmeny Mamulku které pak stejně používal Napoleon Bonaparte ve svých taženích do Španělska a Itálie koncem 18 a začátkem 19 století. Největší sláva Husárských jízdních jednotek byla v 17,18,19 století až do začátku 20 století kdy už v armádách jezdectvo nebylo potřeba díky vynálezu motoru a aut a to byl konec jízdních Husáru a kavalérie a v 1 první světové válce 1914 - 1918 už se využívali jednotky motostřelcu,první tanky a jako vozidla vojenských kurýru na frontách se využívali první motociklyy. Ale i za První světové války ještě Rakouskouherská armáda používala jezdecké Husárské jednotky na Ruské frontě proti Kozákum a vubec Ruskému carskému jezdectvu či na Balkánské frontě proti Srbskému jezdectvu a Tureckému jezdectvu. Ps výstroj Uherských Husáru se skládala z kožešinové velké beranice a látkovým dýnkem /Francouzští Husaři měli na svých bearnicích s Dýnky i Paví Pera A Chocholy / ,lehká unifoma s pásovým,šněrovacím zapínáním,Husárský kabátec zvaný Attila lemovaný kožešinou také s pásovým,šněrovacím zapínáním v bitvě ho Husáři ale mimo bitev nosili pověšený přes rameno,uniforma i kabátec měli křiklavě červenou barvu,nebo světle modrou,uzké kalhoty červené,bílé nebo modré barvy s výšivkami na stehnech,výšivky vycházeli s Uherského lidového kroje,vysoké černé jezdecké kožené boty s ostruhami na popohánění koně při utoku ,sedlová brašna,sedlo,sedlové láhve na vodu a Kořalku,bič, . Výzbroj Husáru byla Šavle,pistole a krátká jezdecká puška  a Husáři si podle Uherských vzoru nechavali narust dlouhé vlasy a zaplétali si je do copu což a pěstovali si dlouhé zahnuté kníry a elegantní bradky. V 17,18 , 19 století byli také Pruští Husáři ti ale měli lehké brnění.         Dodatek když někdo udělá opravdu statečný,chrabrý čin tak se o tom řekne že je to Husárský kousek.